Lehký tank vzor 38 byl vyprojektován ve firmě ČKD jako náhrada nepříliš spolehlivých tanků LT vz.35. V březnu a dubnu 1938 se pod označením TNHPS zúčastnil porovnávacích zkoušek spolu s vylepšenými verzemi tanků Škoda (LT vz.35 Rek.I a Rek.II) a dalšího typu ČKD LT vz.34R. Tyto zkoušky byly pro tank úspěšné, takže bylo objednáno 150 kusů pro potřeby Československé armády s předpokládaným dodáním prvních 20 kusů do konce roku 1938 a zbytku v 1. čtvrtletí roku 1939. Vzhledem k událostem v předvečer druhé světové války ale továrna nestihla tanky dodat Československé armádě. Německá okupační moc o tanky projevila značný zájem, v řadě aspektů byly tyto tanky lepší než tehdejší německé standardní Pz.I a Pz.II.
Největší hodnota LT vz.38 spočívala ve vyváženosti všech parametrů - rychlosti, pohyblivosti, pancéřování, výzbroje a spolehlivosti. Také proto byly přijaty do výzbroje německého Wehrmachtu pod označením L.T.M. 38 a později PzKpfw 38(t), ale i dalších spojenců Německa. Kromě toho objednalo Švédsko 90 kusů těchto tanků, ale celou výrobu zabavil Wehrmacht a situaci vyřešil prodej licence. Slovenská armáda v roce 1940 objednala 37 kusů a tanky byly dodány v provedení v podstatě odpovídajícímu původnímu LT vz.38 a používány pod označením LT-38.
V průběhu války přestávaly tanky PzKpfw 38(t) stačit strojům protivníka a proto byly přeřazovány na méně exponovaná bojiště. Zdařilý podvozek byl využit k celé řadě nástaveb, z nichž nejznámější je asi stíhač tanků Hetzer.
Ani nevím, jak mě napadlo pořídit si tuto stavebnici, a tak jsem se plný očekávání pustil do stavby. Ukazuje akční kresbu PzKpfw 38(t) Ausf.A (LT vz.38) ve standardním zbarvení Panzergrau, toto vozidlo je jednou z obtiskových variant. Přes počáteční obavy je tu spousta krásných jemně detailních dílků, uvidíme, jak půjdou k sobě. Základní stavba probíhá bez problémů, jediné co mě nepotěšilo jsou obludně velké stopy od vyhazovačů z formy a také místní vtaženiny. Stopy od vyhazovačů celkem nevadí, snad jen na spodní straně blatníků, ale tam je lze celkem bez problémů zatmelit. Vtaženiny jsem našel na spodní straně korby - zde je lze pohodlně zatmelit, ale také na věži, kde již tmelení vzhledem k nýtům není tak jednoduché.
Návod je bez problémů srozumitelný, autoři stavebnice pamatovali i na jiný počet nýtů na věži a krytech motoru (což je v podstatě jediný rozeznávací znak od pozdějších provedení). Chybějící nýty je třeba přenést z onýtované destičky, což se mi zdálo v daném měřítku neproveditelné a tak jsem nýty naznačil kapkou gelového vteřiňáku naneseného špičkou párátka.
Stavba celkem v pohodě probíhá, jediný očistec nastal při lepení pásů - hnací kola se mi povedla s příliš malou roztečí disků, takže nepasovala do otvorů v pásu - to šlo ještě relativně snadno napravit, ale navíc horní část pásů je složena ze čtyř dílů - snad aby šlo znázornit prověšení? Nicméně i to lze překonat a je to poučení pro stavbu Hetzera, kterého již mám v zásobě. Všechny ostatní díly bez problémů pasují na svá místa, nepoužil jsem tzv. bojovou anténu, odvrtal jsem ústí hlavně a výfuk doplnil přívodem a posadil výše.
Barevné provedení u mne nebylo složitou otázkou - jednoznačně bude v původní československé tříbarevné kamufláži. Takto zbarvené tanky byly bojově nasazeny pouze v řadách Slovenské armády. Rozhodl jsem se pro stroj č. 314 (ev.č. V-3.003). A zde bych zmínil snad jediný vážný nedostatek stavebnice - popis zbarvení a označení. U stroje pokrytého nepravidelnými kamuflážními poli je chybějící druhý bokorys dost velkým problémem. Také mne zarazilo, že obtiskový aršík (mimochodem velmi dobré kvality) obsahuje výrazně více variant než je popsáno v návodu. Odstíny barev jsem předpokládal namíchat podle fotografií LT vz.38 z muzea v Lešanech, ale barvy se mi zdály příliš syté. Nakonec je tedy model v odstínech namíchaných z barev Humbrol, lakovaný čirým lakem Humbrol s přídavkem pískové, zaprášený pigmenty Stardust a zamaštěný olejovou hnědou. S výsledkem jsem velmi spokojen, vynaložené úsilí plně odpovídá výsledku.